Informace:
Olivier Dubois (FR)
Od roku 2014 je ředitelem Ballet du Nord, v roce 2011 ho časopis Dance Europe zařadil mezi 25 nejlepších tanečníků světa. Jeho talent je výjimečně rozkročen mezi tři oblasti - tvorbu, performance a pedagogiku.
První sólo vytvořil v roce 1999, od té doby má na svém kontě spolupráci s řadou renomovaných choreografů, režisérů a souborů, namátkou Karine Saporta, Angelin Preljocaj, Charles Cré-Ange, Cirque du Soleil, Jan Fabre, Dominique Boivin nebo Sasha Waltz. Stejně tak je autorem řady úspěšných děl, získal speciální cenu poroty v anketě profesionálních kritiků, stejně jako první místo v soutěži Jardin d’Europe ve Vídni.
V lednu 2015 vytvořil na míru Germaine Acogny sólo Mon Élue noire Sacre # 2. Jeho zatím posledním dílem je Auguri, kus pro dvaadvacet tanečníků, který vznikl pro festival Internationales Sommersfestival 2016 v Hamburku.
Germaine Acogny (FR/SN)
Germaine Acogny, umělkyně se senegalsko-francouzskými kořeny, studovala v letech 1962 - 65 v Paříži pohybovou výchovu a harmonickou gymnastiku.
V roce 1968 založila v Dakaru své první taneční studio. Na půdorysu pohybového dědictví své babičky a vlastních znalostí tradičních afrických tanců i západních přístupů k pohybu vystavěla originální techniku moderního afrického tance. V letech 1977-1982 byla uměleckou ředitelkou akademie současného tance Mudra Africa, kterou v Dakaru založili Maurice Béjart a senegalský prezident a básník L.S. Senghor. V roce 1980 vydala publikaci Danse Africaine - Africký tanec, která byla přeložena do tří jazyků.
Poté, co Mudra Africa zanikla, přesunula se Germaine spolu s Béjartovým souborem do Bruselu a začala vést kurzy afrického tance po Evropě a v Senegalu.
Její kariéra obsáhla široký záběr taneční, choreografické i pedagogické aktivity, stala se významnou ambasadorkou tance i africké kultury. V roce 1985 spolu se svým manželem Helmutem Vogtem založila v Toulouse Studio-Ecole Ballet-Theatre třetího světa. O deset let později se vrátila do Senegalu, kde založila mezinárodní umělecké centrum, nazvala jej School of the Sands – L’Ecole des Sables. Nadále se věnovala tvorbě a výuce, především v Paříži a Spojených státech, naživo ji diváci mohli vidět v řadě zemí světa. Je držitelkou mnoha ocenění.